AktuálníRepertoár

Malé příběhy velkého hraběte aneb Špork na chůdách

Divadlo pod sukní a na vysoké noze

Chůdařská trilogie z deníků sekretáře hraběte Šporka. Krátké příběhy o životě na Kuksu, o ctnostech, neřestech a tajnostech jednoho z největších mecenášů barokního umění v Čechách.

Pouliční divadlo podle knihy Berty Laufrové Život na Kuksu očima hofmistra Seemana.

Režie: Petr Hašek
Dramaturgie: Helena Kebrtová
Scénografie: Jitka Nejedlá
Kostýmy: Jitka Nejedlá a Kristýna Šrolová
 

Hrají: Martin Bohadlo, Claudia Eftimiadisová, Petr Šmíd, Bartoloměj Veselý

premiéra: 24. 8. 2016 v Kuksu

Orbis Pictus

Geisslers na chůdách IV
SVĚT V OBRAZECH A NA CHŮDÁCH

 

Několik obrazů ze slavné učebnice učitele národů v pouliční úpravě pro zvídavý (o)kruh diváků.

V pořadí čtvrtá miniinscenace GH na chůdách rozehrávající barokně-moralistní písemné prameny na chůdách, tentokrát je to variace na několik hesel z přelomové obrázkové encyklopedie J. A. Komenského Orbis Pictus (1658).   

Hrají: Martin Bohadlo, Kristýna Matěj Dámová/Ivana Machalová, Claudia Eftimiadisová, Aleš Pospíšil

Kostýmy: Jitka Nejedlá a Kristýna Šrolová

Dramaturgie: Helena Kebrtová

Režie: Petr Hašek

Délka představení: 15 minut

premiéra: 30. 4. 2016 Vila Štvanice

Fotogalerie

LoutnaCZ

Příběh opravdové české kapely

Ne, ne, nemůžu mlčet, musím o tom zpívat. V břiše mi kručelo, teď bude veselo, hektolitry piva…   Ženich hledá nevěstu. Která to bude? Koncert o veliké svatbě a příběh kapely, která měla před sebou málem hvězdnou kariéru. Velmi volná adaptace jednoho z nejslavnějších děl českého baroka. 

Režie: Petr Hašek
Adaptace textů a dramaturgie: Helena Kebrtová

Spolupráce na scénáři: Vojtěch Bartoš
Výprava: Kristýna Šrolová
Hudební adaptace a nastudování: David Hlaváč

Hrají: Martin Bohadlo, Simona Jindráková, Dominik Linka, Tereza Sedláčková, Petr Šmíd, Bartoloměj Veselý, Vojtěch Bartoš

předpremiéra: 29. 7. 2016 v Mikulově
1. premiéra: 25. 8. 2016 v Kuksu
2. premiéra: 25. 10. 2016 VILA Štvanice

 

Fotogalerie

Magdaléna lascivní a kajícná

Opus Andreini č. 2

CHLÍPNĚ ZBOŽNÉ ORATORIUM NA VODNÍ PLOŠE

„Svůj brk smočil bych rád a dílem tím vydal svědectví o vaší božské kráse.“ Jak získat lásku krásné operní divy? Co takhle napsat jí oratorium na míru? Dílo jako odraz autorovy duše.Výprava do hlubin proudů inspirace. Činoherně-operně-taneční inscenace na vodě v nově-barokním stylu podle vrcholně barokního oratoria Giambattisty Andreiniho o nejznámější kurtizáně všech dob.

 

Hudba a hudební nastudování: David Hlaváč s využitím původní hudby Claudia Monteverdiho (1567 – 1643), Salamona Rossiho (1570 – 1630), Muzia Effrema (1549 – 1. 1/3 17. Stol.) a Alessandra Gvivizzaniho (asi 1572 – 1632).

Překlad předlohy a rešerše: Kateřina Bohadlová
Koncept: Petr Hašek a Helena Kebrtová
Scénář: Geisslers
Libreto: Helena Kebrtová / Giovan Battista Andreini
Dramaturgie: Helena Kebrtová
Scénografie: Ján Tereba
Kostýmy: Jitka Nejedlá
Choreografie: Kamila Mottlová
Produkce: David Gerneš, Markéta Bodoríková
Světla: Lukáš Hladký

Režie: Petr Hašek
 
Hrají, tančí a zpívají: 

Gio, autor: Aleš Pospíšil
Virginia / Magdaléna / chór: Alena Bazalová
Garderoba / Róza, Magdalénina služka / chór: Eva Burešová
Recenzentka / Marta, Magdalénina sestra / chór: Claudia Eftimiadisová
Divák / David, zpívající milenec Magdalény / chór: Martin Bohadlo
Kulisák / Samson, tančící milenec Magdalény / chór: Jan Březina
Uklízečka / tanečnice / chór: Mirka Prokešová
Oživlý portál / Boží laskavost: Simona Jindráková a Tereza Sedláčková
Nápad: Miloslav Študent

premiéra: 12. 12. 2015 VILA Štvanice

 
 
 
 
Fotogalerie Fotogalerie

Já jsem Krabat

ČARODĚJNÁ LEGENDA Z LUŽICKOSRBSKA                                 

Na blatech za Černým Chlumcem stojí mlýn, skrčený ve sněhu, temný a výhružný jako mocné, zlé zvíře. Ale uvnitř se svítí – a kde je světlo, tam musí být i lidé!

Geisslers Hofcomoedianten uvádějí tajuplný příběh upředený z legend o Krabatovi, který si nebezpečně pohrává s černou magií, hýří analogovými projekcemi a variuje lužickosrbské písně

Poslechnete ten cizí hlas tam uvnitř ve vás a necháte se zlákat? Mlýnské kolo zatím stojí. Mezi jedenácti havrany sedícími na tyči je totiž jedno místo volné. Krá!

hrají: Václav Chalupa, Bartoloměj Veselý a Claudia Eftimiadisová

hudba: Zdeněk Dočekal

dramaturgie a režijní supervize: Petr Hašek

výprava: Jitka Nejedlá

režie: Jakub Maksymov

předpremiéry: 1. 8. Mikulov a 29. 8. Kuks

premiéra: 19. 9. 2015 VILA Štvanice
 

Fotogalerie Fotogalerie

Dvě komedie v komedii

Opus Andreini č.1

NEVÁŽNÉ DIVADLO NA DIVADLE O ZÁVAŽNÝCH VĚCECH PODLE PŘELOMOVÉ BENÁTSKÉ KOMEDIE Z ROKU 1623

Mecenáš Rovenio nechal pro svou dceru Lidii postavit divadlo. Do konkurzu o prostor se přihlásily dě herecké trupy - Lelio Comici a Arminia Teatrale, které spolu mají soupeřit v hraní komedií. Soutěž dvou společností je ale zároveň záminkou pro to, aby se začaly rozmotávat nitky propletených osudů.

Scénická kompozice „Dvě komedie v komedii“, poprvé uvedená v roce 1623 v Benátkách (při příležitosti benátské slavnosti Festa dell Sensa), je prototypem divadla na divadle. V rámci hlavní zápletky se odehrají ještě další dvě samostatná představení: klasické představení akademiků a představení profesionálních herců. Dílčí zápletky dokumentují formálně i obsahově divadlo počátku 17. století a vzdávají hold tehdejším žánrům na vrcholu: divadlu učenců a komedii dell’arte. Hra je současně apologií divadla a teatrologickou studií populárních žánrů a je doslova prošpikovaná meta-divadelními a intertextuálními odkazy z divadelního zákulisí a společenských kuloárů.

"Šťastný je ten, kdo komedie vymyslel, kdo je hraje, ale nejšťastnější ten, kdo se na ně dívá. Jsou totiž součástí velkého dění."

Volná adaptace stejnojmenné hry G. B. Andreiniho a první část andreinovsko-geisslerovského cyklu Opus Andreini.

Režie: Petr Hašek

Hrají:
Rovenio Rozpálený            Jacob Erftemeijer / Petr Šmíd
Lidia Zářivá                        Kristýna Matěj Dámová / Michaela Váňová
Lelio Hledáček                   Martin Bohadlo
Arminia Odkvetlá               Alena Bazalová
Fabio Samotinka                Claudia Eftimiadisová
Solinga Odchodník             Bartoloměj Veselý
 

Sepsali: Helena Kebrtová, Petr Hašek a Geisslers podle G. B. Andreiniho, Překlad: Kateřina Bohadlová, Dramaturgie a texty písní: Helena Kebrtová, Hudba: David Hlaváč, Scéna, masky: Jitka Nejedlá, Kostýmy: Kristýna Šrolová

1. premiéra: 1. 8. 2014 v Mikulově před Dietrichsteinskou hrobkou
2. premiéra: 22. 8. 2014 Comoedien Haus Kuks

 

Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie

Valdštejn

"HOSPODSKO-ŠARVÁTKOVÉ POLITIKUM"

Geisslers Hofcomoedianten, soubor původem z Kuksu, uvádějí Valdštejna, muže původem ze sousedních Heřmanic; vojáka, politika, podnikatele a akcelerátora českého baroka.

Příběh jedince, který se vlastními silami dostal na české poměry nebývale vysoko, příběh císaře, který možná mohl být zrazen a příběh koně, který to všechno viděl. Posaďte se s námi do hospody! Kdo toho nejvíc vypije a kdo to nakonec zaplatí? Čas se krátí a masopust se blíží! Kdo už má dost?

Geisslerovský Valdštejn vznikl na základě barokního textu – vůbec prvního dramatu zabývající se jeho osudem – Tragédie Albrechta z Valdštejna od Henryho Glapthorna z roku 1640.

Hrají:

Abrecht z Valdštejna        Martin Bohadlo                      
Adam Trčka z Lípy           Vladimír Polívka / Petr Šmíd
Ottavio Piccolomini          Václav Chalupa
Giovanni Senni                 Bartoloměj Veselý
John Gordon                     Dominik Linka
Kašpar z Questenberka    Aleš Pospíšil
Císař Ferdinand II.            Alena Bazalová
Gustav II. Adolf                 Kristýna Šrolová

Scénář: Petr Hašek, Scéna a kostýmy: Jitka Nejedlá, Dramaturgie: Jakub Maksymov, Hudba: Zdeněk Dočekal


Režie: Petr Hašek

premiéra: 20. 4. 2014 na Malé scéně Divadla ABC

Fotogalerie

Romeo a Julie (ve)dle Romia und Juliety

"OPULENTNĚ SOUSEDSKÁ ÚPRAVA SLAVNÉ TRAGÉDIE"

Barokní přepis proslulé Shakespearovy hry The tragedy of Romeo and Juliet v nastudování Geisslers Hofcomoedianten. První inscenace překladu Jany Altmanové, ve které se sváří rodiny Mundigů a Kapoletů, tragično s komičnem, cit a pragmatismus, pohyb a slova, postupy barokního a alžbětinského divadla.

„Ten drobný kvíteček má sílu dvojí,
jednu, co zabíjí, druhou, co hojí.
Stačí si přivonět, a je ti dobře,
kdo kousek okusí, vzápětí zemře.
I člověk jako květ dva vládce hostí,
první zve k lásce, druhý ke krutosti,
a ten, v němž horší stránka převládne,
usychat začne a pak uvadne.“

Shakespeare: Romeo a Julie
v překladu Jiřího Joska

Tato svérázná verze příběhu veronských milenců vznikla pravděpodobně v Čechách v prostředí zámeckého divadla v Českém Krumlově a tamtéž byla místní hereckou společností roku 1688 uvedena. Principál souboru, mikulovský rodák a jeden z potencionálních iniciátorů přepisu, Johann Georg Göttner, v ní sám hrál komickou postavu Piklheringa.

Romeo a Julie dle Romia und Juliety je tak další inscenací navazující na dramaturgickou linku festivalu zámeckých a klášterních divadel jdoucí ruku v ruce s dlouhodobým zájmem Geisslers Hofcomoedianten připomenout polozapomenutou, ale významnou divadelní tradici šlechtických a církevních sídel.

hrají: Michaela Váňová, Ondřej Rychlý, Kristýna Matěj Dámová nebo Ivana Machalová, Alena Bazalová, Sofie Adamová nebo Eva Burešová, Bartoloměj Veselý

podle Shakespearovy hry pro potřeby českokrumlovského divadla sepsali: Eggenberští dvorní komedianti (první uvedení v roce 1688), překlad rukopisu: Jana Altmannová, úprava: Jakub Maksymov a Petr Hašek, dramaturgie: Jakub Maksymov, choreografie: Rostislav Šrom, scénografie: Kristýna Šrolová, hudba a korepetice: David Hlaváč

režie: Petr Hašek

premiéra:

1. premiéra: 5. 8. 2013 v Mikulově
2. premiéra: 24. 8. 2013 v Kuksu (festival Theatrum Kuks)
3. premiéra:  5. 9. 2013 v Praze (Malá scéna divadla ABC)

možné hrát i v italském jazyce!

Fotogalerie

Polibky

"VZTAHOVÝ KABARET O MUŽI, ŽENĚ A JEJICH NEVYŘČENÝCH CITECH"

Otakar Faifr/Giambattista Marino/David Hlaváč.

Současná autorská hra partnerských dialogů dramaturga a jednoho ze zakládajících členů GH - Otakara Faifra s původní hudbou Davida Hlaváče za použití manýristických veršů Giambattisty Marina (1569 – 1625) pro jednoho herce, herečku, zpěvačku, klavíristu a hlas barokního klavíru. Špinavé prádlo je potřeba vyprat!

hrají: Ivana Machalová, Martin Bohadlo, Vendula Holičková/Kristýna Matěj Dámová a David Hlaváč, napsal: Otakar Faifr, hudba a korepetice: David Hlaváč, scénografie a kostýmy: Jitka Nejedlá, produkce: Marie Kolářová a Tomáš Michálek, režie: Petr Hašek

1.uvedení: 29.11. 2012 v Náchodě

premiéra: 19. 1. 2013 na Malé scéně Divadla ABC

Fotogalerie

Láska ke třem pomerančům

„DŮVTIPNÁ ANALÝZA POHÁDKY O ZÁVISLOSTI NA VITAMÍNECH"

http://www.geisslers.cz/gallery//4f588f39192e1obrázek_29.JPG

Geisslers Hofcomoedianten na základě zbrusu nového a v Čechách prvního úplného překladu zápisu scénáře reformátora klasické italské komedie dell´arte Carla Gozziho z roku 1761 vytvořili osvěžující vizuálně-groteskní divadelní koktejl o šíleně smutném princovi a jeho neutuchající lásce ke třem pomerančům.

V krabicové hře členěné do tří pohádkových dějství, hereckého prologu, dvou děkovných proslovů a několika zbytečných konfliktů nechybí živí herci, pohyb, hudba, zpěv, fantastický pohádkový příběh na motivy italské lidové pohádky, dávka groteskního humoru, překvapivá kouzla a hlavně plno čerstvých vitamínů!

„Carlo Gozzi byl tak trochu – ve své době a ve svém žánru – z rodu dramatiků, kteří využívali divadelní formu minulosti (jakou v jeho době commedia dell‘ arte už byla) k perzifláži, a oponoval tak snahám o realistické divadlo; nepravděpodobnost divadelních kouzel, převleků a náhlých proměn vztahů ještě podtrhl, příběhům dával smysl zdůrazněním nesmyslů, které se stávaly satirickým zrcadlem. Komedie L'amore delle tre melarance (Láska ke třem pomerančům) z roku 1761 byla jeho první divadelní prací, která se proslavila zejména díky stejnojmenné opeře Sergeje Prokofjeva. Dodnes tak žije Gozzi více v opeře než v činoherním divadle.“

hrají: Aleš Pospíšil jako Silvio, král pohárů, Václav Chalupa jako princ Tartaglia, Claudia Eftimiadisová jako princezna Ninetta, Zdeněk Pecha/Dominik Linka jako Truffaldino, Marie Štípková/Ivana Machalová jako zlá čarodějka Creonta, Martin Bohadlo jako mág Celio a Kristýna Matěj Dámová jako pekařka Zuzana a pes Zuzanka

překlad původního scénáře Carla Gozziho: Kateřina Bohadlová, dramaturgie: Otakar Faifr, úprava scénáře: Geisslers Hofcomoedianten, zapsal a sepsal: Petr Hašek, scéna a kostýmy: Jitka Nejedlá a Kristýna Šrolová, kostýmy ušila: Hana Stehlíková, hudba: Kristián Koll, světla: Lukáš Brinda, produkce: Marie Kolářová a Tomáš Michálek

režie: Petr Hašek

premiéra: 25. 8. 2012 Comoedien Haus Kuks

Fotogalerie Fotogalerie

Don Juan aneb Strašlivé hodování

"JUANOVSKY ZLÁ FOLKLÓRNÍ HRA NA MOTIVY VÝCHDOČESKÉ LOUTKOVÉ HRY Z XVIII. VĚKU"

http://www.geisslers.cz/gallery//4da9b5646e763IMG_3482.JPG

Don Juan – postava, která rezonuje téměř ve všech evropských kulturách (španělské, italské, francouzské, německé i české). Co se však stane, když donjuanství vpadne do jedné zapadlé vesnice ve východních Čechách, kde se sjíždějí bývalé kamarádky na svatbu jedné z nich? Dámská jízda po letech má svoje kouzlo i svoje úskalí, ale rozhodně je tam potřeba všechno „prodrat“!

Divadelní společnost Geisslers Hofcomoedianten, která se ve své dramaturgii orientuje na baroko a prosazuje nový barokně-divadelní styl, tentokrát sáhla po málo známém, velmi svérázném, neúplném a vůbec prvním dochovaném rukopisu východočeské loutkové hry z roku 1770 s původním názvem Strassliwi Hodowani nebo Don Jean, mordirz sweho pana bratra Dona Carlose v 3 dílích, nalezeném v archivu velkostatku Svobodných Hamrů. Výsledkem je donjuanovská stolní loutková hra s lidovými zpěvy, tanci, zvyklostmi a rčeními pro mladé, staré, citlivé i otrlé, slyšící i neslyšící, ale hlavně pro ženy!

Český folklór v evropském měřítku!

Cena za inscenaci na festivalu AUDIMAFOR 2012 Hradec Králové

drají: Vendula Štíchová-Holičková/Michaela Váňová, Sofia Adamová, Václav Chalupa, Ivana Machalová/Marie Štípková, Kristýna Matěj Dámová a Martin Bohadlo

dle české loutkové hry z XVIII. věku nalezeného v archivu velkostatku Svobodných Hamrů, psána jest východočeským nářečím a má nadpis: »Strassliwi Hodowani nebo Don Jean mordirz sweho Pana Bratra Don Carlos v 3 dílích« sepsali Geisslers Hofcomoedianten

dramaturgická spolupráce: Otakar Faifr, produkce: Marie Kolářová, Tomáš Michálek, Otakar Faifr, scéna: Geisslers Hofcomoedianten, kostýmy: Kristýna Šrolová, Hana Stehlíková, světla: Lukáš Brinda, hudební aranžmá východočeských lidových písní a korepetice: Matija Solce

režie: Petr Hašek

předpremiérové uvedení: 15. 4. 2011 v Malém Vinohradském Divadle

premiéra: 5. 6. 2011 v Městských divadlech pražských - Malá scéna Divadla ABC

délka představení: 55 min bez přestávky

Fotogalerie

Ambrosia

"DIVADELNĚ - INTERAKTIVNÍ VÝSTAVA"

http://www.geisslers.cz/gallery//4f6f043ff0be7ambrosia_pm_071.jpg

Geisslers Hofcomoedianten zvou na netradiční inscenovanou výstavu, během níž diváci individuálně na vlastní pěst objevují a skládají jednu z nejstarších dochovaných jezuitských her na našem území. Pojednává o životě a díle sv. Ambrože a zprostředkovává autentický barokizující zážitek pokání.

Divadelně-interaktivní výstava o sv. Ambrožovi a pokání císaře Theodosia pro 9 hereckých exponátů, jezuitský zpěv a kurátora vznikla podle stejnojmenné jezuitské hry sv. Edmunda Kampiána (1540 – 1581), poprvé sehrané u příležitosti pražské korunovace císaře Rudolfa II. roku 1578.

Geisslers touto inscenací usilují o návrat dramatického umění zpět do kostelů, kde bylo evropské středověké divadlo doma.

Barvitý a různorodý herecký jarmark do každého svatostánku! Nebojme se kostelů a zpytujme svědomí! Kdo je přece bez viny?

Cena za divadelní projekt na festivalu Audimafor 2011 v Hradci Králové, vítězná inscenace 50. Šrámkova Písku 2011.

herecké exponáty v podání: informující Ivany Machalové/Marie Štípkové, stepující Blanky Vávrové/Bartoloměje Veselého, tančící Venduly Štíchové-Holičkové/Michaely Váňové, loutkářské Kristýny Matěj Dámové, melodramatického Václava Chalupy, dell´artovské Kateřiny Bohadlové, zpívající Terezy Sedláčkové, artistního Martina Bohadla a Aleše Pospíšila jako kurátora Ambrože

zpěv: vokální soubor Cum Ardore

s využitím překladu Petra Polehly sepsali: Geisslers Hofcomoedianten
úprava textu: Petr Hašek
dramaturgická spolupráce: Michal Novák a Otakar Faifr
scénografie a grafický design: Michal Novák
asistent režie: Štěpán Macura
hudební spolupráce: Stanislav Bohadlo a Michael Pospíšil

režie: Petr Hašek

inscenace vznikla díky: Stanislavu Bohadlovi a festivalu Theatrum Kuks

premiéra: 26. 8. 2010 v kostele sv. Anny v Žirči

délka představení: individuální dle počtu a zájmu diváků

hrací prostor: nejlépe v kostele, ale možný i jiný výrazně členitý prostor (hratelné i v plenéru)

Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie

Lakomec

"RETRO - BYZNYSOVÁ MUZIKÁLOVÁ KOMEDIE"

http://www.geisslers.cz/gallery//4d7b8924a2be6DSC_4302.JPG

Geisslers se poprvé ve své historii (a pravděpodobně ne naposledy!) rozhodli sáhnout po snad nejklasičtějším a nejznámějším ze všech komediálních dramatiků nejen „barokní doby“, ale vůbec – Moliérovi!

Záměrně Geisslers zvolili text notoricky známého Lakomce, aby ani tentokrát nezůstalo u pouhé rekonstrukce a mohl být divák překvapován novodobým výkladem tohoto již od antiky variovaného příběhu o „notorickém lakomství“.

Mezi původní Moliérovy komediální inspirace (antická komedie, komedie dell´arte) Geisslers přidali ještě inspiraci další, kterou Moliére nemohl znát – grotesku a muzikál! Žánry, které rozvinulo až 20. století. Proto se tedy Lakomec od Geisslers Hofcomoedianten odehrává v době, kdy byla groteska (zejména filmová) na vrcholu a všude kraloval swing a organizovaný zločin!

Moliérův Lakomec žije totiž v každé době – jen přestává být tolik osamocený! 

Cena za inscenaci na Východočeské přehlídce amatérského činoherního a hudebního divadla v Červeném Kostelci 2011. Hlavní cena festivalu, cena za nejlepší ženský herecký výkon Vendule Štíchové-Holičkové za roli Frosiny a zvláštní cena za scénografii a kostýmy na festivalu FEMAD Poděbrady 2011.

„ … pozoruhodná, profesně obdivuhodně interpretovaná úprava Moliérova Lakomce!“
Jan Kerbr, Divadelní noviny

hrají:
Harpagon – Václav Chalupa
Kleant – Martin Bohadlo /  Vladimír Polívka
Elisa – Kateřina Bohadlová / Marie Štípková
Frosina – Vendula Štíchová-Holičková / Ivana Machalová
Valérie – Kristýna Matěj Dámová
Mariana – Blanka Vávrová / Michaela Váňová

podle klasické komedie z roku 1668 od Moliéra upravil: Petr Hašek
s využitím překladu Jaroslava Vrchlického a Vladimíra Mikeše
dramaturgie: Otakar Faifr
scéna: Geisslers Hofcomoedianten
kostýmy: Kristýna Šrolová a Hana Stehlíková
produkce: Ladislav Krapek, Blanka Vávrová
hudební aranžmá a korepetice: Zdeněk Dočekal

režie: Petr Hašek

premiéra: 28.3. 2010 v Žižkovském divadle Járy Cimrmana

délka představení: 80min bez přestávky

Fotogalerie

Fitzli Putzli

“DIVADELNÍ ROAD - MOVIE O CESTĚ ZE ŽIVOTA DO SMRTI“

http://www.geisslers.cz/gallery//4d37141f86a5915.jpg

Tři společensky úspěšní muži (František Š., Antonín Š. a Josef Š.) se vydávají na svoji vysněnou dovolenou do pozemského ráje. Průvodcem se jim stává cestovní kancelář Fitzli Putzli, která je má odvést na zasloužený odpočinek.

Tentokrát se Geisslers ve své hororově-komické divadelní road-movie o cestě ze života do smrti inspirovali barokní ikonografií, kterou v 18. století prosazoval ve svém boji za pravdu a spravedlnost majitel kukského panství, mecenáš umění a zakladatel loveckého řádu sv.Huberta, František Antonín Josef hrabě von Sporck (1662-1738).

V Kuksu ve východních Čechách doposud stojí socha Herkomanna od Matyáše Bernarda Brauna, která symbolizovala patrona všech špatných právníků. Herkomann však měl i svého pomocníka – ďábelského notáře – Fitzli Putzliho, jehož socha taktéž existovala, avšak za nejasných okolností se nedochovala.

Nyní přišla chvíle, aby se Fitzli Putzli opět vrátil a za pomocí Času odhalil skutečnou Pravdu. Zajímá však pravda vůbec někoho?

„Kde nesvár, mrzutost a hádka vládne, dobře je mi. Tak zvrhlá rozkoš přinese bolestné utrpení.“
Fitzli Putzli

Cena za inscenaci a zvláštní cena za scénografii na Východočeské přehlídce amatérského činoherního a hudebního divadla v Červeném Kostelci 2010
Cena za herectví a cena za incenaci na Divadelním Děčíně 2010

hrají:
Fitzli Putzli – Ivana Machalová / Marie Štípková / Vendula Štíchová-Holičková
František Š. – Martin Bohadlo
Antonín Š. – Václav Chalupa
Josef Š. – Aleš Pospíšil
Fitzli Putzli dámy:
Kateřina Pomluvná – Kateřina Bohadlová / Michaela Váňová / Eva Burešová
Blanka Falešná – Blanka Vávrová / Sofia Adamová
Kristýna Závistějíčková – Kristýna Matěj Dámová
Čas – Jana Klugarová / Tereza Sedláčková / Alena Bazalová

sepsali: Geisslers Hofcomoedianten
spolupráce na scénáři: Otakar Faifr, Michal Novák, Martin Bohadlo a Petr Hašek
kostýmy: Kristýna Šrolová a Hana Stehlíková
scéna: Geisslers auto
hudební dramaturgie a korepetice: Stanislav Bohadlo
produkce: Ladislav Krapek

režie: Petr Hašek

předpremiéra: 22.8. 2009 v Hubertském údolí u Velké Bukoviny
premiéra: 28.8.2009 v Kuksu

délka představení : 55 min. bez přestávky
představení se odehrává pod širým nebem

Fotogalerie

Andromaché

"GEISSLERS MATKÁM ČINOHERNĚ - KOMICKOU OPERNÍ TRAGÉDII!”

http://www.geisslers.cz/gallery//4d370fcc98399IMG_4474.jpgPříběh bájné Andromaché se stal předlohou a námětem pro mnohá umělecká díla. Možná i proto se rozhodli Geisslers tento antický příběh matky, která je ochotna svému “výtvoru” obětovat vše, připomenout, vzít libreto barokní operní tragédie s fragmenty hudební partitury do své “řezbářské dílny” a “vyřezat” z něj činoherně-komickou operní tragédii.

V nedávné době se našlo kompletní operní libreto Apostola Zena s dochovanými devíti áriemi a předehrou k Bioniho opeře Andromaché z roku 1730. Děj opery se odehrává v mytických dobách po dobytí Tróje.

Andromaché, dcera thébského krále, je vdovou po trojském vládci Hektorovi, kterého zabil Achilles. Syn Achillův Pyrrhos, nový vládce Tróje, se však do své otrokyně Andromaché osudově zamiluje. Hnací silou dramatického příběhu je láska… nejtrvalejší je však láska mateřská!

Andromaché získala cenu za inscenaci na festivalu amatérského činoherního a hudebního divadla v Červeném Kostelci 2009 a ve stejném roce na festivalu Divadelní Děčín obdržela cenu za inscenaci a za objevnou dramaturgii. Inscenace se dále stala zahajovacím inspirativním představením festivalu Loutkářská Chrudim 2009.


hrají:
Pyrrhos, syn Achilleův, král epirský, milenec Andromachy: Václav Chalupa
Andromaché, vdova po Hektorovi, princezna trojská a otrokyně Pyrrhova: Kateřina Bohadlová / Vendula Štíchová-Holičková
Odysseus, král Ithaky, řecký velvyslanec: Martin Bohadlo
Hermione, dcera Menelaa, krále Sparty, a Heleny, snoubenka Pyrrha a milenka Oresta:
Vendula Štíchová-Holičková / Blanka Vávrová
Orestes, syn Agamemnona, krále argského, milenec Hermiony a přítel Oddysseův Aleš Pospíšil
Helenos, věštec Apollonův: Kristýna Matěj Dámová
Zpívající model: Jana Klugarová

Odehrává se v Tróji.

překlad a přebásnění textů: Kateřina Bohadlová
dramaturgie a transkripce: Stanislav Bohadlo
úprava libreta: Geisslers Hofcomoedianten
hudební aranžmá: Stanislav Bohadlo
scéna: Geisslers Hofcomoedianten
kostýmy: Kristýna Šrolová

režie: Petr Hašek

premiéra: 26. 8. 2005 Comoedien-Haus, Kuks
obnovená premiéra: 22.8. 2008 Comoedien-Haus, Kuks

délka představení : 60 min. bez přestávky

Fotogalerie

Geisslers na Chůdách: Chůdařská trilogie

"KŘESŤANSKÉ HODINY, HRÁČ A PTÁČNICE"

http://www.geisslers.cz/gallery//4dac592dbef5aGeißlersHofcomoed12.jpgTroje chůdy v jednom, tři jazyky v jednom, tři představení v jednom! Jak německý hodinový stroj, francouzské komické intermezzo a italské barokní verše ovlivnily české lidové mastičkáře.

hrají: Geisslers Hofcomoedianten, režie: Petr Hašek

Geisslers na chůdách I: Křesťanské hodiny

"GEISSLERS NA CHŮDÁCH I"

http://www.geisslers.cz/gallery//4dac58ec670c5GeißlersHofcomoed8.jpg

První část ze tří krátkých pouličně-chůdařských představení, které vycházejí ze tří jazykových kultur evropského baroka (německé, italské a francouzské). Všechny inscenace jsou bilingvní.

Geisslers na chůdách I je pouliční prezentací barokního hodinového stroje (orloje), který původně stával v Praze a poté byl přemístěn do centra českého barokního umění – do lázní Kuks ve východních Čechách. Vtipnou formou na klasických dřevěných chůdách je představeno deset výjevů na motivy biblických příběhů, které byly podle dobových pramenů součástí zmiňovaného hodinového stroje – Křesťanských hodin.

Geisslerovské „znovuvybudování orloje“ je atraktivní pouliční představení doprovázené zasvěceným česko-německým výkladem (v případě zájmu i v dalších jazykových mutacích).

hrají: Vendula Štíchová-Holičková / Kateřina Bohadlová / Michaela Váňová (chůdy), Martin Bohadlo (chůdy), Michaela Váňová / Petr Hašek a Kristýna Matěj Dámová / Blanka Vávrová

překlad: Marie Skalická, Stanislav Bohadlo
scéna, kostýmy: Geisslers Hofcomoedianten

režie: Petr Hašek

Novodobé znovuotevření hodin: 27. 8. 2005 u Herkomanna v Kuksu

Délka představení: 15 minut

Fotogalerie

Geisslers na chůdách II: Hráč

GEISSLERS NA CHŮDÁCH II“

http://www.geisslers.cz/gallery//4dac5f5c4b74fIMG_7284.jpgHráč je druhou částí dvojjazyčné chůdařské trilogie, která si vytyčila za cíl připomenout tři významné jazykové a národnostní kultury, stýkající se v Čechách v době baroka a výrazně ovlivňující zdejší kulturu a umění. V první části to byla němčina (Křesťanské hodiny), druhá část se zabývá předlohou z francouzského jazykového prostředí.

Text Hráče (Le Joueur) je rozdělen do tří dějství a je typickým příkladem komického barokního intermezza, které bývalo součástí (a jakýmsi oddechovým časem) v inscenování „vyššího“ tragického děje – zejména v opeře.

Hráč je tematicky o věčném a nikdy neutuchajícím souboji mezi dvěma partnery - mužem a ženou, jejich jednání se cyklicky opakuje jako pohyb oživlých figur na orloji.

Původně italsko- francouzský veršovaný text byl teprve nedávno znovuobjeven v hospitální knihovně v Kuksu jako součást obsáhlé sbírky komických intermezz a parodíí nového italského divadla vydaného v Paříži roku 1731.

Geisslers Hofcomoedianten k předvení dalšího „z lidských orlojů“ využívají prvky jarmarečního, pouličního a kramářského divadla pomocí klasických dřevěných chůd, skákacích chůd a živého hudebního doprovodu.

hrají: Vendula Štíchová-Holičková / Michaela Váňová, Kristýna Matěj Dámová, Kateřina Bohadlová jako Serpilla a Martin Bohadlo jako Baiocco

překlad: Kateřina Bohadlová, Stanislav Bohadlo
scéna, kostýmy: Geisslers Hofcomoedianten
dramaturgie a hudební korepetice: Stanislav Bohadlo

režie: Petr Hašek

premiéra: 30. 8. 2008 zámek v Lysé n/L

délka představení: 20 minut

Fotogalerie

Geisslers na chůdách III: Ptáčnice

GEISSLERS NA CHŮDÁCH III“

http://www.geisslers.cz/gallery//4dac6878c8a7eimg00105.jpgGeisslers Hofcomoedianten vizuálně recitují báseň o nástrahách a úskalích milostných citů na dřevěných a skákacích chůdách.

V této třetí a závěrečné části tzv. Chůdařské trilogie se Geisslers Hofcomoedianten zaměřili na italskojazyčnou kulturu, která vedle německé a francouzské významně ovlivňovala rozvoj barokního umění u nás.

Z Itálie k nám vedle barokní opery, komedie dell´arte, architektury či sochařství proudily také vlivy italské literatury – zejména poezie. Na konci 16. století se v Itálii zrodil literární styl zvaný marinismus (podle jeho zakladatele Giambattisty Mariniho, 1569-1625), který čtenáře omračoval a oslňoval ohňostrojem metafor, důvtipných kombinací a slovních hříček, mnohdy i na úkor obsahu. Marini měl řadu následovníků a napodobitelů, k nimž patří také italsky píšící, původem francouzský básník Gilles Menage (1613-1692).

Báseň La Bella Uccellatrice (Krásná ptáčnice) barvitě líčí příběh krásné nymfy, která svým zpěvem láká a do sítí chytá ptáčky. V jedné z pastí však uvízne mladý pastýř, pasoucí nedaleko na louce ovečky…

 

hrají: Kristýna Matěj Dámová, Vendula Štíchová - Holičková / Michaela Váňová, Kateřina Bohadlová a Martin Bohadlo

překlad a přebásnění textu: Kateřina Bohadlová
kostýmy: Geisslers Hofcomoedianten
dramaturgie: Stanislav Bohadlo

režie: Petr Hašek

premiéra: 27. 8. 2009 v Kuksu

Délka představení: 15 minut

Fotogalerie