12

Poetika jejich nejlepších inscenací roste zpravidla z paradoxu, z unikavého paralelismu, z bytostné nejednoznačnosti (ambivalence). A z kontrapunktu hudebního, výtvarného i hereckého, ze záliby klást věci proti sobě a zjednat i vedlejším, zdánlivě nesmyslným motivům plnou autonomii. Z těchto a dalších ingredienci dokáží Geissleři vysublimovat tinkturu všudypřítomného, všeprostupujícího humoru, ironie, groteskní poezie a parodie.

...Herci záhy roztáhnou pruhy látky přes celé hlediště, takže diváci najednou sedí na šachovnici. Nahoru jim vyčuhuje jenom "busta", od prsou dolů jsou pod hladinou. A pod tou hladinou se také pohybují herci a světýlka a všechno je to zatraceně dobře vymyšlené a úplně stejně tak působivé. Čili klaustrofobikům je vstup nedoporučen, ostatní mají o další úroveň zážitku víc.

Představení je fantastické, je to vtipné, zábavné a současně edukativní, použití černých tašek je geniální nápad. Z přestavení je cítit obrovská energie a nekomerční, upřímná a čistá radost herců.

Výrazové prostředky se zdají nevyčerpatelné, dění diváka skutečně obklopuje, a přestože se tu najdou i komické prvky či hudební a taneční čísla, která dovolí inscenaci na chvíli zvolnit, nikdy se úplně nevytratí naléhavost, s níž herci na diváka valí objem informací, situací a událostí.

Fascinujíci barokní kabaret, který zdaleka není jen z doby povstání českých stavů. Promítá se do něj husitská minulost i naše současnost - ta především. Protože některé typy, jako je třeba Babiš, existují bohužel napříč lidskými dějinami. 27 diváků sleduje v magické černé kostce technicky velmi náročnou a výtvarně nápaditou inscenaci, která se odehrává všude kolem nich i nad nimi. Je to krutě vtipné, vtipně kruté.