Hero02 - Geisslers Hofcomoedianten

2. Defenestrace místodržících Slavaty a Martinice

Stojíš pod Pražským hradem na Zámeckých schodech.

Už asi tušíš, kdo by tak mohl ležet pod okny Hradu. To většina zástupců českých stavů, kteří dorazili do kanceláře místodržících Slavaty a Martinice, neměla ani tušení, co se za chvíli stane. Tedy kromě těch, kteří stejně jako ty znali obsah včerejší tajné schůzky. Brzy ale průběh setkání získal úplně jiný spád, oběma místodržícím byla přečtena předem připravená obvinění a vzápětí byli vyhozeni z okna. Po nich letěl i písař Fabricius. Zdá se ale, že všichni defenestrovaní pád bez vážnějších zranění přežili…

Otázka k odemčení videa:
Jakou barvu má věžička nad tvou hlavou? (Piš bez diakritiky a v prvním pádě.)

Prémiová otázka:

Nad tebou se nachází Rajská zahrada Pražského hradu. Který významný architekt ji na počátku 20. století, stejně jako další prostory Hradu, upravil do dnešní podoby? Zapiš si druhé písmenko jeho křestního jména.

Pro koho vlastně Slavata s Martinicem pracovali? Ten úřad se jmenoval Česká kancelář dvorská Království českého a vydával všechny císařské vyhlášky, dekrety a nařízení. Jeho nejvyšším kancléřem byl Zdeněk Vojtěch z Lobkovic. Ten ale 23. května 1618 do kanceláře nedorazil, na rozdíl od místodržících Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka a Jaroslava Bořity z Martinic.

Protestantské stavy na Hrad vedl Jindřich Matyáš Thurn a nechyběli další účastníci schůzky v paláci Smiřických. A taky mnozí další, kteří se ale domnívali, že vše proběhne tak, jak se stavové dohodli o den dříve na oficiálním jednání. Tedy žádné vyhazování z oken, jen se Martinice se Slavatou zeptají, zda nestojí za sepsáním císařova „těžkého psaní“. Když dorazili do kanceláře, přednesl mluvčí Pavel Kavka z Říčan stavovskou interpelaci, sepsanou právě na schůzce u Smiřických. Mezi dalšími řečníky nechyběli Thurn, Colonna z Felsu a Lobkovic. Na závěr mluvčí přečetl předem připravené zdůvodnění rozsudku nad Slavatou a Martinicem, kteří byli nazváni „rušiteli obecného pokoje a dobrého a odbojníky Království českého vůbec.“

Jako první byl vyhozen Martinic, po němž ještě stříleli z oken, zasáhla ho ale jen jedna rána, a to ne příliš vážně. Slavata se při pádu poranil o kamennou římsu dolního okna, ani jeho zranění ale nebylo nijak hrozné. Nakonec vyhodili písaře Filipa Fabricia, kterému se nic moc nestalo a hned utekl na Staré Město a poté do Vídně. Že se nikdo vážně nezranil, byla asi trochu náhoda, trochu štěstí a taky důsledek toho, že se jednoduše skutáleli po svahu příkopu. Obě strany si to ale vykládali po svém, zatímco stavové tvrdili, že místodržící spadli do hnoje, katolíci to popisovali jako zázrak, defenestrované prý ve svém plášti snesla Panna Marie.

Místodržící byli vyhozeni z Ludvíkova křídla Pražského hradu, které vybíhá nad dnešní zahradu, v té době hradní příkop. Tuto část Starého královského paláce si nechal v pozdně gotickém stylu s renesančními prvky po roce 1458 vystavět král Vladislav Jagelonský od architekta Benedikta Rejta.