Součástí představení Divadla světla budou i dobové vůně, které připravila Vladislava Jirásková. ​Baroko bylo dobou, kdy se vůně vznášela mezi nebem a zemí.

I ten nejmenší flakon nebo vykuřovací směs měly moc odhánět smrt i nemoc a navodit pocit nadpozemské krásy. Barokní kompozice vůní musela skutečně „vládnout“ prostoru.

• Barokní směs „Všech svatých“ (Omnium Sanctorum) je původní receptura, která staví na sakrálních pryskyřicích, koření a bylinách, které byly v 17. a 18. století drahým symbolem úcty. Základním kamenem směsi je kadidlo (Frankincense), které představuje modlitby stoupající k nebi.

• Myrha dodává hořký, zemitý podtón – symbol lidského utrpení a smrtelnosti.

• Benzoe byla v období baroka naprosto nepostradatelným prvkem. Tato sladká balzamická vůně připomínající vanilku s nádechem mandlí byla drahocennou pryskyřicí, která se pálila v malých nádobách, nad kterými se věšelo oblečení, aby nasáklo hlubokou, hřejivou vůni. Barokní alchymisté a parfuméři zjistili, že benzoe skvěle poutá ostatní vůně, takže se používala jako fixátor vůní. Dodává kouři sladkost a jemnost, což mělo navozovat pocit nebeské blaženosti.

• Skořice a hřebíček připomínají, že barokní Evropa milovala exotické koření. Tyto složky dodávaly směsím hřejivost a působily antisepticky.

• Sušené okvětní lístky rudých růží symbolizují krev mučedníků a lásku svatých.
• ​Jemně drcené byliny dodávají směsi stabilitu a rozehrávají její vůni.

V baroku se věřilo, že silná vůně dokáže odehnat zlé síly a očistit vzduch od „choroboplodných výparů“. Kouř měl být hustý, aby vizuálně připomínal Boží přítomnost. Barokní člověk vnímal vůni jako most: sladké a těžké vůně (květy, koření) patřily svatým, zatímco zápach byl spojován s hříchem a rozkladem. Směs Omnium Sanctorum tedy musela být natolik intenzivní, aby v myslích lidí zcela vytěsnila pach profánního světa.